Klavírní sonáta č.16 (KV.545)

24. března 2014 v 18:41 | sabka |  Skladby
Klavírní sonátu č.16 KV.545 C dur Mozart nadepsal jako jednoduchá, nebo pro začátečníky. Napsal ji ve Vídni roku 1788 a má, jak je obvyklé, tři věty: allegro, andante a rondo.
Minimálně 1.větu zná určitě každý klavírista. Je psána v sonátové formě v C dur. Překrásné, jemné andante je psané v G dur, což je dominantní tónina k C dur. Veselé, živé rondo se opět vrací k C.
Témata této sonáty jsou mozartovsky jednoduchá a milá, ale sonáta vyžaduje precizní a přesné provedení, protože jak už to bývá u klasicismu, zvláště u Mozarta, zvykem - i sebemenší chyba je patrná a dobře slyšitelná i lajkovy.


0:00 allegro
4:00 andante
7:41 rondo
 

222 let

5. prosince 2013 v 7:00 | ssabka
Dnes je to přesně na den 222 let od smrti Wolfganga Amadea Mozarta.
Myslím že nic se nehodí pro tuto příležitost právě tak jako báseň Stymeana Karlena.
Protože ve své hudbě žije dál.


Epitaf W.A.Mozarta
Stymean Karlen

Zde žije Mozart,
jenž věřil v cosi,
co nemá jméno,
co nelze vyslovit.
Namísto slovy hovořil hudbou,
po smrti vlastní tělo upřeli mu,
prý bylo neznámé.
A zapadlo v neznámém hrobě.
Raději věřme,
že nebyl pochován, neboť nezemřel.
Slyšíte ?

Jak Mozart vypadal ?

22. listopadu 2013 v 15:36 | ssabka |  Zajímavosti
Toť otázka ! Pokud byste si chtěli v mysli vybavit jeho vzhled podle obrazů, dejte si pozor. Nespočet jeho vyobrazení totiž pochází z doby, kdy už byl Mozart po smrti, nebo vznikly na základě jakéhosi všeobecného mínění a ne podle pravdy. Bohužel do této kategorie spadají jeho nejkrásnější obrazy i velmi známé a hojně zobrazované dílo od Barbary Krafft. Za odpovídající skutěčnosti se dají považovat například tyto obrazy.

Soubor:Wolfgang01.jpg

Soubor:Mozart drawing by Doris Stock 1789.jpg

Obraz od Josepha Lange (Mozartův švagr)

Geniův vzhled popisuje i jeho přítel František Němeček ve své knize Život c.k. kapelníka W. A. Mozarta (vůbec první Mozartův životopis).

"Tělesný vzhled tohoto neobyčejného člověka neměl do sebe nic význačného; byl malý a jeho obličej s výjimkou jeho velikého ohnivého oka neprozrazoval velikost jeho genia.
Jeho pohled zdál se být neklidný a roztržitý; leč usedl-li ke klavíru, tu proměnil se celý jeho obličej! Vážně a soustředěně zíral pak jeho zrak, každé hnutí jeho svalů vyjadřovalo cit, který projevoval svou hrou a který dovedl tak mocně probouzet v posluchači.
Měl malé, krásné ruce; při hře na klavír dovedl jimi pohybovati na klaviatuře tak jemně a přirozeně, že oko mělo z nemenší potěchu než ucho z tónů. Je ku podivu, jak jimi mohl tolik obsáhnout, obzvláště v basu? Tento zjev je nutno přičísti vhodnému prstokladu, za který vděčil dle vlastního doznání pilnému studia Bachova díla."
 


Koncert pro klavír č.1 F dur KV.37

28. prosince 2012 v 16:18 | sabka |  Skladby
První klavírní koncert napsal Mozart v Sazburku v dubnu roku 1767. Koncert má tři věty a Mozart se při jeho psaní inspiroval sonátami skladatelů Raupacha a Honauera. To mu ale rozhodně neubírá na kráse a mozartovské lehkosti.
1. věta, allegro : úprava houslové sonáty Hermanna Friedricha Raupacha.
2. věta, andante : tahle věta je možná úplně origální Mozartova, nenašla se skladba kterou by mohl upravovat.
3. věta, rondo : úprva čemablové sonáty od Leontzia Honauera.
Koncert je pro klavír, 2 hoboje, 2 lesní rohy a smyčce.

Recenze: Koncert Brněnské Filharmonie 9.11. 2012

10. listopadu 2012 v 19:50 | sabka |  Recenze
Včera jsem byla na 2. abonentním koncertě Brněnské filharmonie. Bylo to moc krásné a samozřejmě hráli i Mozarta.

Program
Wofgang Amadeus Mozart - La clameza di Tito - předehra KV621
Wolfgang Amadeus Mozart - Koncert pro flétnu, hrafu a orchestr C dur KV299
Frank Martin - Balada pro pro flétnu, smyčcový orchestr a klavír
Ludwig van Beethoven - Symfonie č. 8 F dur op.93


Recenze: Koncert Bacha na Mozarta, Mozart Requiem 25.10.2012

27. října 2012 v 14:04 | sabka |  Recenze
Tento rok v Brně probíhá cyklus straré hudby Bacha na Mozarta pořádaný muzikanty z Czech Ensemble Baroque.
Předevčírem ve čtvrtek 25.10. jsem byla na jejich druhém koncertě v Besedním domě. Hráli Mozartovo Requiem !

Program:
J.K. Vaňhal: Symfonie d moll (allegro, andante, presto)
W.A. Mozart: Koncert pro klarinet a orchestr A dur KV622 (allegro, adagio, rondo allegro)
W.A.Mozart: Requiem d moll KV 626

Turkish March (Klavírní sonáta č.11 KV.331)

18. října 2012 v 21:16 | sabka |  Skladby
Turkish March, nebo česky Turecký pochod je jedna z nejznámějších Mozartových klavírních skladeb. Je to třetí věta 11. klavírní sonáty v A dur (KV 331). Tato sonáta byla napsána roku 1778 v Paříži.
Má tři věty: andante grazioso, menuetto, alla turca - allegretto.
Turkish March není název, který by si snad Mozart prou svou skladbu vymyslel, turecký pochod je typ pochodu ve kterém jsou použity konkrétní rytmické prvky a pokud jde o orchestrální zpracování, hryjí tam např. pikoly, triangly, činely...
Je zarážející, že i když má Turkish March jako temto napsané allegretto (lehce, mírně rychle), hodně lidí ho hraje o dost rychleji. Protože je Turkish March dost "populární" a znají ho většinou i lidé co se o klasickou hudbu moc nezajímají, bývá někdy různě upravován. Tím myslím různé remixy, nebo jsem to slyšela hrát i na baskytaru a musím přiznat, že to zní dost dobře. Pak také samozřejmě existují i přepisy pro orchestr a jiné sólové nástroje.
Já zde samozřejmě uvedu i dvě první věty, protože si nezaslouží být opomenuty.

Skladby tureckého rázu psali i jiní skladatelé, např. Beethoven.

Malá noční hudba

6. října 2012 v 20:50 | Mňoukla&vymňoukla |  Pocty panu Mozartovi
V srdci, které chtěli tmou obestřít,
září hvězdy, co je nejlze uhasit.
Jako noty po linkách na oblohu vyšplhaly,
po celou noc zpívaly a tancovaly.

A tak se lišila a liší noc od temnoty,
temnota bez hlesu je, nocí pějí hvězdy a noty.

Srdce mu temnotou obestřeli,
že v srdci má zpěv však nevěděli.
A on proto psal a hrál,
navždy pro nás tmu odehnal.
Rozsvítil noc a roztančil noty,
jsme zachráněny od temnoty.

Že již odešel do tmy a ztratil svou moc?
Ne, ne, on jen spí a tohle je noc.
Slyšíš?


Pár hudebních pojmů

2. října 2012 v 15:08 | sabka |  Skladby
Vybrala jsem pár pojmů, které by se mohly hodit zvlášť pokud jde o Mozarta a klasicismus. Myslím, že rozhodně mohou pomoct například do nějakého referátu a tak podobně.
Pojmy budu postupně doplňovat.

Akord - souzvuk tří a více tónů, seřazených podle určitého systému.

Baroko - umělecko-kulturní období od počátku 17. stol. do první poloviny 18. stol. Vzniklo v Itálii. Barokní architektura se projevuje velkou zdobností (klenby, pilastry, štuky...). Nejznámější barokní hudební skladatelé - J.S.Bach, G.F.Händl, A.Vivaldi, C.Monteverdi. Vznik opery.

Divertimento - skladba lehkého charakteru, určena jako doplňující hudba k slavnostem. Divertimenta bylo komponována hlavně na objednávku, mají čast pět šest částí a většinou je psáno pro komorní dechový soubor. (klasicismus, baroko)

Italské hudební názvosloví - slova používaná v hudbě například pro určení tempa a dynamiky skladby.
Nejpoužívanější:
adagio - pokojně, pomalu
andante - krokem,
moderato - mírně, středně rychle
allegretto - lehce, mírně rychle
allegro - vesele, rychle tempo
presto - rychle
vivo/vivace - živě, rychle
piano - slabě, potichu
forte - silně, nahlas
ostatní názvosloví najdete tady

Klasicismus - umělecko-kulturní období od druhé poloviny 18. stol. Vyznačuje se jednoduchostí (reakce na přeplácané baroko.). Nejznámější klasicistní hudební skladatelé : J.Haydn, W.A. Mozart, L.v.Beethoven. Hudební formy - opera, sonáty, symfonie, komorní hudba...

Serenáda - v původním slova smyslu - zastavěníčko, píseň zpívaná dívce večer pod oknem. V klasicismu (a později) je serenáda instrumentlní skladba určena např. pro různé slavnosti.

Sonáta - je to instrumentální skladba skládaná podle sonátové formy. Užívá se v komorní hudbě a je psána většinou pro sólový nástroj.

Sonátová forma - podle sonátové formy se skladají komorní skladby i symfonie. Užívá se v prvních větách.
Má tři části:
expozice - představění hlavního, vedlejšího a závěrečného tématu
provedení - rozvinutí a zpracování témat (např drobné variace)
repríza - zopakování původních témat a slavnostní zakončení.

Symfonie (klasická) - hudební útvar skládaný podle sonátové formy. Hraje ji symfonický orchestr a má čtyři věty. Významný skladatel symfonií je Joseph Haydn.

Malá noční hudba

28. září 2012 v 20:39 | sabka |  Skladby
Malou noční hudbu zná snad každý. Je to nejspíš Mozartovo nejslavnější dílo. Málokdo by ji však odhalil pod názvem Serenáda pro smyčcový kvartet a basu D dur KV 525. Tato serenáda má čtyři věty - allegro, romance (andante), menuetto (allegretto),rondo (allegro). (Nejznámější je ta první věta).
Malá noční hudba vznikla roku 1787 ve Vídni pravděpodobně na objednávku. Pověst, že Mozart napsal tuto serenádu pro svoji ženu Konstanc není nijak podložena.

1. věta začíná slavnostně, postupně se však přidávají další hlasy a vír mistrovské hudby nás jakoby "vtáhne do děje". Allegro je živé a veselé. Střídají se jemné lyrické pasáže v pianu plné romantických trilků, do kterých najednou vpadne fotre, které by nás jakoby uvedlo zpět do reality. Za chvíli už ale můžeme opět snít. Hudba graduje, opět se umírňuje. Když nastává konec, přijde jakési smutné loučení, které ale trvá jen chvilku. Alegro má skvělý energický konec, který zanechá v každém dobrou náladu.


Kam dál